Vždycky jsem si chtěla vyzkoušet práci v zahraničí a stejně tak Adam. Prozatím jsme k tomu ale nesebrali odvahu, jenže teď, když jsme se o tom pobavili, a víme, že to chceme oba, tak do toho jdeme. Protože ve dvou to prostě půjde. Pořád jsme poseroutkové, rozhodli jsme se tedy pro agenturu a stěhování až v momentě, kdy budeme mít jasné místo. Datum odletu jsme stanovili na „někdy od září dál“ a vyzkoušet si to chceme zatím cca na rok, pak se uvidí.
Z naší strany je momentálně vše splněno. Vybrali jsme si agenturu Coolagent, protože jejich negativní recenze byly asi nejlepší ze všech. Negativní recenze má prostě každá agentura, ale tady to nebylo v duchu „unesli mě, zavraždili mi tetu“ apod., ale spíš ve stylu „čekali jsme víc“. A s tím umíme žít. Agentura nás každého zkásla o hezkých (pro ně) 20 tisíc, odevzdali jsme životopisy, absolvovali skype hovor v angličtině a přiměli jsme se i k nejtrapnějšímu pracovnímu zážitku našeho dosavadního života, a sice natočit se na video, kde mluvíme anglicky o tom, co chceme a tak dále, a dát to na YOUTUBE. Nelžu vám, stálo to 64 pokusů. Ne snad, že bych nevěděla co říct, ale ono mluvit na kameru není vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Pokaždé když jsem se jen trochu zamyslela, zvedla jsem oči vsloup, a to nevypadá dobře, ať děláte, co děláte.
Kromě těchto legrácek, jsme taky vyplnili řadu formulářů, kde jsme popisovali (zas a znovu), proč chceme jet do Británie, co si od toho slibujeme, jaká města preferujeme apod. Napsali jsme, že město je nám jedno, ale určitě chceme do Anglie, protože anglický přízvuk je nám blízký. S Londýnem, Liverpoolem, nebo třeba Manchesterem nepočítáme, doufáme spíš v malé městečko alá South Hampton. Co se práce týče, angličtinu máme dobrou a služby jsou nám blízké, chtěli bychom pracovat v restauraci, kavárně či hotelu, určitě fakt nechceme skončit jako nějací skladníci, nebo v továrně. Všechny tyto preference uvádíme i do formulářů.
S naší agentkou jsme se ještě několikrát sešli, aby si udělala opravdu jasnou představu, co očekáváme a jaké zaměstnání nám má sehnat. Jak jsem už psala, my máme splněno a nyní čekáme, až se nám ozvou. Rovnou nám řekla, že máme být připravení, že nám dají vědět třeba týden, dva dopředu. Počítáme s tím a už se těšíme, až vypadneme. Založili jsme si ku té příležitosti blog, ať se s vámi podělíme o zážitky a ať nemusíme všem kamarádům psát sáhodlouhé zprávy stále dokola. Enjoy.
