Všichni víte, ať už z povídání, nebo předchozího příspěvku, že už několik měsíců řešíme práci v Británii. No a už je to tady, opravdu se stěhujeme.
Oproti původnímu plánu dopadlo samozřejmě všechno jinak, místo vysněné Anglie se stěhujeme do Walesu, což je pro nás trochu zklamání, ale chtěli jsme letět už v září a agentura nám do teď sehnala jen tohle, takže pojedeme. Práce v restauraci taky nevyšla, kavárna jakbysmet, a tak máme třetí zaměstnání, naši nejmenší preferenci – hotel. Budiž. Z agentury se nám měli ozvat dva týdny dopředu, paní nám zavolala předevčírem večer. A my už 11. odlétáme! Za co jsme platili agentuře dohromady přes 40 tisíc korun mi není jasné, ale hlavní je, že odjedeme. Reklamovat to nebudeme, jednak na to není čas, protože máme do odletu už jen dva dny, a jednak si hravě poradíme i ve Walesu, poctivě jsme nastudovali velšský přízvuk na Youtube a věříme si… tak trochu… i když spíš ne… ale to půjde… aspoň je to výzva.
Ne ale vážně velšský přízvuk, co se nám podařilo dohledat? Hrůza. Netuším, jak se tam budeme dorozumívat. Když jsem při pohovorech v agentuře říkala, že si chci zlepšit angličtinu, tohle jsem na mysli neměla. Upřímně se toho docela obáváme, ale naštěstí máme angličtinu lepší než 90 % našich kamarádů (no offense), a tak máme přece jen sebevědomí dost vysoko a alespoň koutkem duše věříme, že si s tím poradíme.
Moc toho nevíme. Paní z agentury chtěla, ať přijedeme 10., ale to neklapne, 11. nejdřív, protože rozdíl mezi letenkama je asi 3 000 Kč na osobu a už jsme za tuhle srandu zaplatili dost. Letíme do Bristolu, odkud nám jede autobus do Cardiffu, odkud nám jede autobus do Swansea, což je okres, ve kterém budeme pracovat. Odtud pojedeme ještě dalším autobusem do místa, které se jmenuje Rhosili. Co to je zač netušíme, z Wikipedie se dozvídáme jen tolik, že je to malá vesnička a komunita ve Swansea. To nám bohatě stačí, abychom zahodili notebooky, protože práci na vesnici jsme nechtěli a několikrát jsme to jasně říkali a ještě víckrát zdůrazňovali.
Zkoušíme si najít aspoň hotel, ve kterém máme pracovat. Na bookingu nejsou, stránky mají příšerný, nedozvídáme se tak zhola nic. Z těch pár fotek, co jsme našli, to vypadá, že mají restauraci a zahrádku. To je všechno, co se nám podařilo najít. No potěš pánbůh, do čeho jsme se to uvrtali.
Pokyny dostaneme od agentury den po zavolání a email je relativně strohý, celkově se dozvídáme jen následující:
- pořiďte si pracovní oblečení: bílá košile, černé boty, pro kluky černé kalhoty, pro holky černá sukně – omg, to budu pracovat celou zimu v sukni????
- spoj máte nejlepší přes Bristol, Cardiff, Swansea, Rhosili – díky, to už jsme si dávno našli
- pokud chcete, abychom vám zařídili spoj, zaplaťte poplatek – ne díky, už jsme vám dali dost
- v hotelu s vámi nebudou pracovat nejspíš žádní Češi – to je velmi relevantní informace, obzvlášť mě baví to nejspíš
- vaše pozice je general assistant manager – aha, dobrý vědět
- náplň práce je jako v každém hotelu, pravděpodobně budete uklízet pokoje, občas zaskočíte na recepci a pokud má hotel restauraci, budete obsluhovat – fakt by za ty prachy nemohli aspoň zjistit, jestli je tam restaurace?? Jesus!
Celou prácí agentury jsme vyloženě zklamaní, ale naše odhodlání zvládnout cokoliv, chceme totiž hlavně ty zkušenosti, je silnější a tak po několika vášnivých debatách dojdeme znovu k tomu, že reklamaci opravdu nedáme. Je čas se vypravit. Koupit pracovní oblečení, odhlásit se z českého systému, zrušit platby zdravotního a sociálního, protože za říjen už odvádíme poplatky v UK, zajistit si v rychlosti zdravotní prohlídku, že jsme způsobilí pracovat v hotelu, ověřit anglický překlad, vyřídit plnou moc pro maminky na Českou poštu, kdyby náhodou něco přišlo až tu nebudeme, pozastavit české mobily, ať zbytečně neplatíme dvakrát, protože si určitě budeme pořizovat tarif i tam, vyměnit peníze, koupit letenky, lístky na autobus a v neposlední řadě sbalit a řádně se s vámi všemi rozloučit.
