Byla jsem v bazénu. Dnes dvakrát. Uplavala jsem dva kilometry. Pravda, ne na jeden zátah, ani v čase, v kterém bych chtěla. Přesto to byl báječný pocit. Miluju plavání a hrozně mi chybělo. Ani jsem nevěděla jak.
Začala jsem znovu plavat, když jsem měla po maturitě nějaký ten volný čas. Neplavala jsem pravidelně, ani jsem nedosáhla žádných úspěchů, ale byla jsem v bazénu. To je, mimo jiné, důvod proč jsem se začala psychicky spravovat. Resp. uvádět do „původního stavu“. Nikdy jsem neměla přestat. Je to můj způsob meditace, moje uklidnění, můj relax. Cítím se ve vodě tuze dobře a když plavu, cítím se jako já. Jako někdo, kdo se nevzdává, když něco nejde, jako někdo, kdo se snaží překonat sám sebe. Mám tuhle svou verzi ráda.
Bazén je tak neuvěřitelný relax, že přebije všechno to bolení.
