Dneska jsme neměli nic moc na práci, a tak jsme se rozhodli se konečně vypravit do Kuty, hlavního turistického letoviska na Bali. Kuta je místo, kde byl každý a o kterém káždý básní, pravděpodobně se jedná o nějaký ráj na zemi, který nám uchází. Jen místní nám říkali, ať se na to vykašlem, že to stojí za starou belu. Jenže když tam byli všichni, tak my taky!
Nejdřív jsme si vyhlídli pláž, která nebyla určená ke koupání, alébrž k náboženským obřadům – nesmělo se tam tedy ani koupat, ani opalovat. Už už jsme byli na odchodu, když tu se objevil starší pár, který se podle všeho chystal jít obětovat ptáka (takovou větší černou kachnu). Vegan ve mně se trochu vzpouzel a vůbec se dívat nechtěl, zvědavost však nakonec zvítězila a tak jsme zůstali, abychom si rituál prohlédli. A dobře jsme udělali. Obětování totiž vůbec neprobíhalo, tak jak si moje morbidní hlava představovala (podříznutí krku a stříkání krve na všechny strany), nýbrž způsobem, který mi k Balijcům sedí daleko více – ptáka jednoduše pokropili (pravděpodobně vysvěcenou) vodou a pustili do moře. A vegan ve mně se radoval.
Po skončení celého obřadu jsme se vypravili do centra Kuty. Kuta je místo, kde je bílých snad víc než v Evropě. Zatímco celý pobyt jsme se pohybovali ve čtvrtích a místech, kde místní hodně převažovali a na bílé jsme narazili maximálně ve vile, kde jsme bydleli nebo v hospodě (výjimečně jsme pak potkali někoho na pláži nebo na silnici) – v Kutě byli všude. Pláž narvaná, moře narvané, město narvané. Docela šok.
Nejvíc to pak bylo znát v moři, kde se lidé snažili surfovat. Zatímco na „naší“ pláži bylo vždycky maximálně kolem deseti začínajících surfařů, takže se dalo v pohodě rozprostřít tak, aby nikdo do nikoho nenarážel, v Kutě byla hromada surfařů-začátečníků na jednom místě. Dobrých 50 experimentátorů pak čekalo několik minut na jednu vlnu na místě dlouhém asi pět metrů. Když tedy vlna konečně přišla, všichni se pokusili surfovat, vzápětí seskakovali, aby do sebe nenarazili a nakonec jeden na druhého naštvaně pokřikovali.
Skvělá podívaná, za břicho jsme se popadali. Inu turisti, chtějí to nejznámější z Bali, mají to mít. A mimochodem to město taky za nic nestojí, spousta hotelů a resortů, obchodů a tím to tak hasne.
