Původně jsme se chtěli jet potápět s Mantami, ale nikdo se k nám nechtěl připojit, nechápu proč, a tak jsme to nakonec taky zabalili. Pořád to zůstává v plánu, ale budeme muset sehnat nějaké potápěcí kumpány, platit ve dvou pronájem auta je trochu moc. A tak jsme se místo toho vydali na Uluwatu, podívat se na krásný chrám na mohutném útesu na jihu ostrova.
K našemu překvapení jsme se ani jednou neztratili a cesta nám tentokrát zabrala ani ne hodinu. Neuvěřitelný! Náhodně jsme se trefili do zrovna probíhajících výročních oslav chrámu, a tak byla všude hromada lidí, avšak ne turistů, ale místních, a to nám nevadí, aspoň bylo živo a poznali jsme zas něco nového. Všichni tady byli slavnostně vyšňoření, ženy nosily na hlavách jakési truhly, ve kterých přinášely do chrámu oběti.
Chrám se nacházel na vrcholku zhruba šedesátimetrového útesu, pod námi se rozprostíral oceán zbarvený do nejvíc azurové barvy, kterou jsme kdy viděli, ale nic z toho nebylo podstatné, protože jsme konečně potkali OPIČKY! A nejen tak ledajeké, potkali jsme pěkné uličníky, kteří se o něco přetahovali, jakýsi kousek látky, rvali se a dováděli. Trošku hryzali (ne nás), ale i tak to bylo dost zábavné. A to byl jen začátek. Cestou zpět jsme potkali celou řadu všelijakých opiček, tahaly se o předměty, okrádaly turisty, hrály si s kloboukem.. parádní zážitek. A navíc jsem našla banán, a tak jsem si jednu opičku i pěkně nakrmila. NO A CO! Bylo to boží. Ty jejich ručičky… OMGGGGGG.
Když jsme se dostatečně vyblbli s opicemi a já vyfotila na své digitální zrcadlovce celý film, vydali jsme se na místní pláž. Nic jsme o ní nevěděli, takže jsme čekali klasickou odpočívačku, jakých je tu celý tucet… Útes se však nevinul pouze okolo chrámu, ale po celém jihu poloostrova. Místo snadného přístupu na písčitou pláž, jsme se dostali do skalního městečka plného surfařů, obchůdků a warungů, odkud vedly veliké kamenné schody až na úroveň mořské hladiny. Ocitli jsme se v částečně prosvětlené jeskyni, odkud vedla úzká štěrbina ve skále, která nás dostala až na pláž. A to byl pohled neskutečný. Úzký pruh písčité pláže, zhruba 20 metrů dlouhý a 5-10 metrů široký. Po pravé straně krásně čisté moře, korály a v dáli surfařský spot pro profíky s obrovskými vlnami, po levé straně mohutný útes, na jehož vrcholku jsme ještě před chvíli obdivovali krásná panoramata. Díky tomu, že byla pláž takhle zastrčená tu navíc téměř nikdo nebyl, jen pár surfíků, ale hlavně!! ANI JEDEN PRODEJCE. Užili jsme si tu celé odpoledne, ve vodě viděli spoustu ryb, krabů a všelijaké havěti, krásné, vodou opracované, kameny nejrůznějších tvarů a mnoho dalšího. Později jsme zjistili, jak slavný tento spot je. O to víc jsme nechápali, že tady nikdo nebyl.
