První den v práci je za mnou a už vím, že mě to bude bavit. Práce s hračkami se projevuje na všech okolo. Snad jsou trochu dětinští, ale líbí se mi to, cítím se tam díky tomu jako doma. Sortiment hraček, který nabízíme, mě také baví. Hračky, které jsem měla jako malá, jsou ještě k sehnání. Tedy jen malý zlomek, ale stejně je zajímavé zjistit, že „přesně s tímhle jsem si přeci hrála také!“. Na druhou stranu některé hračky mě uvádí v údiv. Panenky dnešní doby už nejenže brečí (rozuměj vydavájí zvuk), ale také jim tečou slzy, sople, čůrají a kakají, pčíkají, volají máma, objímají a bůhvíco ještě. Děti si také dnes nehrají s pár kousky malého plastového nádobí na vaření, kdepak, oni mají skutečné kuchyňské stroje – jenže hračky… takže žádný zázrak. Třeba stroj na výrobu chipsů. Vezmete bramboru, vložíte ji do nádobky, kde se vám nakrájí na úhledné plátky. Z nich můžete pomocí vykrajovátka vytvořit čtverečky nebo trojúhelníčky – ty pak naskládáte do jiné nádobky a poprosíte rodiče, aby to dali do mikrovlnky. Docela divná hra.
Nejvtipnější mi ale přijde rozdělení hraček dle pohlaví. Zatímco chlapci mají na výběr ze všeho možného počínaje sportem, přes figurky, deskové hry a tak dále, holky se mají podle webu starat o kuchyni, miminka a zahradu. Klasa.
